Genové klíče – vztahy a karma (trochu jinak)

Aneb: Jak poznat „přítele“ od „nepřítele“?

Doba, ve které žijeme, je emocionálně velmi náročná a tato doslova karmická náročnost se promítá primárně do našich vztahů. I přesto, že o karmě a o svém karmickém úkolu dnes uslyšíte na každém kroku, jen výjimečně máte šanci se dozvědět třeba to, že nikdo nemá jen nějaký jeden karmický úkol – pokud to nebudeme brát spíše obecně tak, že se karma souhrnně projevuje zejména prostřednictvím našich vztahů. Každopádně energetická i pocitová kvalita našich vztahů je tvořena vzorci našeho chování, vepsanými do naší DNA, které nám do našich životů budou vždycky fraktálně přitahovat určité množství sil, které v nás budou spínat obranné stínové vzorce, k jejichž ustavení došlo postupně během našeho dětství.

Přijmeme-li pohled Genových klíčů, nemůžeme rozhodně karmu vnímat jako nějaký životní trest – ať už za něco, co jsme udělali my sami, anebo trest, kterým pykáme za někoho druhého. Karma je v podstatě kolektivní fenomén a díl utrpení, který se k nám váže prostřednictvím tzv. sanskár – osudových ran a zranění „na duši“, který na sebe přebíráme podle úrovně svého kauzálního těla, když smyslem karmy je, aby ji lidstvo v rámci svého vývoje a posunu dokázalo zpracovat. Naše tzv. Kauzální tělo, označované jako „duše“ – to jediné, co se z nás reinkarnuje – v sobě naopak postupně ukládá všechny naše projevy dobré vůle – našich vysokofrekvenčních myšlenek, záměrů a činů, a tak se stává stále čistší s každou další inkarnací, protože zároveň reprezentuje naši schopnost se ze svého vlastního životního utrpení učit. To negativní se individuálně nezachovává, ale po naší smrti se to stává součástí kolektivní karmy. A na nás je, abychom tento svůj díl „viny“ prostě jen přijali – aniž bychom cokoli kolem toho museli chápat.

Na karmu bychom se vůbec měli začít dívat jinak. Protože karmickou zátěž netvoří prakticky vlastně nic jiného, než nízké ladění našich vlastních vzorců chování, kdy naše ze strachu vycházející potřeba se „bránit“ vychází z obranného přenastavení našich v DNA zapsaných vzorců, které se do této podoby zafixovalo během našeho dětství. Tady je třeba správně porozumět, že tyto geneticky dané archetypální vzorce zůstávají celoživotně stejné – ale tím, co se mění s jejich frekvencí naladění, je jejich praktický projev. V prostředí, do kterého jsme se fraktálně naladili, k nám tak budou neustále přicházet a stavět se do cesty lidé a události, které s námi budou v rámci tohoto fraktálu „rezonovat“ a které v nás budou spouštět takovou frekvenci vzorců chování, na kterou jsme sami naladěni – do té doby, dokud je nedokážeme správně zpracovat a jejich přeladěním je (a tedy sami sebe) neposuneme výše – dokud se frekvenčně nenapojíme na jiný fraktál, který nás začne propojovat a vkládat nám do cesty úplně jinou kvalitu lidí, vztahů a životních okolností.

Jinými slovy – to, s čím se rodíme, můžeme vnímat jako „dary“, které od života získáváme k jeho zvládnutí. V tomto našem „vybavení“ se ale zároveň skrývá i zmíněná karmická zátěž, kterou máme za úkol ve svém životě zvládnout. Protože nejde o nic jiného, než o „stínové naladění těchto darů“ – o ty stejné vzorce chování, které svou nízce kmitající frekvencí vytvářejí tu „těžkou hmotu“, kterou musíme přeladit. Protože „v každém stínu se skrývá dar“ – a tato svatá pravda, vyjadřující jednu z klíčových myšlenek v pozadí Genových klíčů, tvoří jednoduchou pravdu o tom, co to od nás život vlastně v současnosti chce a co nám k němu i sám nabízí.

Když se vrátím k řečnické otázce v záhlaví tohoto článku – svým rozumem nejspíš skutečné přátele nebo lidi, kteří do Vašeho života „patří“, nepoznáte. Máte ale šanci je rozpoznat svým srdcem, protože tím je vlastně „vytváříte“. Váš skutečný „záměr“ se totiž nevytváří v mysli, ale v srdci, a to, co do nějakého svého záměru hned zkraje vložíte, následně jako takové semínko vyklíčí a vyroste a bude dávat skutečný charakter tomu, v čem a jak se bude Váš záměr prakticky realizovat. Genové klíče Vás nebudou vyzývat k hledání nepřátel a odhánět Vás ze vztahů, které pro Vás zdánlivě „nejsou zdravé“. Všechno v našich životech je totiž přesně tak, jak má být – jde jen o to, jestli se ze životních zkušeností – svých problémů, starostí a nemocí anebo i úspěchů a situací, kdy jsme měli tzv. „štěstí“, dokážeme správně ponaučit! Genové klíče Vás zvou k porozumění svému životu a k přeladění Vašich vlastních obranných vzorců, vycházejících z úzkostí a strachů, existujících v jejich pozadí. A protože to, co vyzařujeme, formuje naše okolí, od našeho okolí se nám budou jako jehličky vracet podněty, které budou naše emoce a strachy neustále vířit. Nikdy nemáme šanci změnit vnější svět, dokud nezměníme nejdříve něco v sobě. Cesta k tomu vede jenom skrze otevření svého vlastního srdce. Skrze přijetí sama sebe – akceptováním svých vlastních nedostatků a smířením se s tím, že jsou naší přirozenou součástí. To zároveň neznamená, že si musíme nechat od druhých všechno líbit, ale pokud budete reagovat srdcem, namísto rozumu, poháněného Vašimi emocemi, nebudete sami zůstávat chyceni v jejich pasti. Jakmile zmíněný projev sebelásky začneme vyjadřovat a žít, naše potřeba bránit se se uvolní. Brnění, které jsme kolem sebe léta stavěli a křečovitě drželi, přestaneme potřebovat a využívat a uvolnění tohoto křečovitého svíravého tlaku zásadně promění naše vnitřní fungování, naši fyziologii a chemické pochody.

To, co se uvolní, je naše vlastní životní energie, naše životní světlo a naše kreativita. K čemu dojde, je to, že začneme svět vnímat jinak – začneme ho vidět a slyšet, jaký skutečně JE. Porozuměním a přijetím své vlastní bolesti nám naše otevřené srdce dovolí totéž vyzařovat i do našeho okolí. A z něho se nám postupně začnou vracet úplně jiné signály. Nebudou to už primárně odmítavé a bojovné reakce, kterých jsme se tak dlouho báli a nevědomě je i vyvolávali a přitahovali. Změní se postoje lidí kolem nás. Začneme fungovat v rámci jiného fraktálu. Lidé, kteří kolem nás zůstanou, s námi budou koexistovat jinak – lépe, vstřícněji, nebudou se nás sami bát. Ostatní se postupně z našeho života přirozeně vytratí. Právě takový je smysl karmy a takový je smysl odhalování a zpracovávání našich životních vzorců, které máme ve svém nastavení a o kterých přitom většina z nás nemá téměř potuchy. Právě tyto věci ke zpracování nám zejména prostřednictvím Venušiny sekvence znázorňuje Hologenetický profil a jeho Zlatá cesta – cesta do svého vlastního nitra, při jejíž procházení si postupně krok za krokem zpracováváme své konkrétní stínové naladění svých vlastních konkrétních vzorců chování. Tím si nejenom skutečně zpracováváme svou skutečnou „karmu“, ale dostáváme se do harmonie se životem a s vesmírem jako takovým, protože svému životu vracíme jeho pravou přirozenost, smysl a naplnění. A všichni společně se tím zároveň podílíme na zvyšování kolektivní frekvence celého lidstva.

Kdokoli, koho Genové klíče hlouběji zajímají, má možnost se od 16. října zúčastnit v Rumunsku akce Venus Retreat, pořádané Richardem Ruddem a Andrew Fretwellem, věnované Venušině sekvenci (pro více info stačí kliknout SEM nebo na obrázek níže). I já, jako ‚překladatelský partner‘ Gene Keys Richarda Rudda se tam chystám a jsem si jistý, že tato společná akce bude mít velmi hluboký dopad na životy všech zúčastněných. A pro ty z nás, kdo zatím nedokážeme úplně otevřít své oči při pohledu na svět a na sebe v něm, to je výjimečná šance, jak k tomu minimálně nakročit a uvolnit se z nekonečného kroužení v cyklických vzorcích chování, ve kterých nás udržuje zejména naše rozumová snaha najít něco, co můžeme pro zbavení se svých problémů, úzkostí a tlaků udělat. Jen prostřednictvím svého srdce máme šanci si uvědomit, že vlastně NAVENEK nemusíme udělat NIC! Jen akceptovat své pocity a přijmout citlivě sama sebe – protože pak je šance, že dokážeme přijmout vstřícně i druhé a že porozumíme, že méně je někdy více. A také – že všechno má svůj čas. A že s čistým, vstřícným a čitelným vnitřním záměrem se nám jednou otevřou nejen mraky, ale i to „čisté nebe“.