Připuštění, přijetí a obejmutí života, jaký je

Je těžké si všimnout, že nevidíme to, co ještě nedokážeme vidět.
Je těžké porozumět, že dosažení porozumění není otázkou naší snahy.
Je těžké si všimnout, že od života jsme pro jeho zvládnutí získali vše nezbytné, když není takový, jaký jsme očekávali.
Je těžké začít brát životní facky jako jedinečné životní indicie, když nás tolik bolí, pálí a vyčerpávají.
A bude to těžké až do té doby, dokud nezačneme život vnímat takový, jaký SKUTEČNĚ JE, a ne takový, jaký ho CHCEME VIDĚT.
Proto je utrpení vlastně tou nejvyšší MILOSTÍ, kterou nám život dává – pokud ji tak dokážeme vidět.
Pokud se dokážeme ‚správně‘ PONAUČIT.
Protože všechno v životě je otázkou našeho ŽIVOTNÍHO POSTOJE.

~

Každá věc v životě nás může posouvat a stejně tak i odvádět od naší přirozené cesty. A nikoli sama ‚správnost volby‘, ale naše ‚ponaučení se z této volby‘ je tím, co dává našemu postoji k životu náboj ‚SVĚTLA‘ nebo ‚TMY‘. Tma je postoj nevidění, strachu nebo lpění, zatímco světlo je o uvolnění přirozenosti a zablokované životní energie.

Bohužel – přes lačnost po tomto ‚světle‘ a přes stále větší množství nabízejících se ‚hezkých třpytivých světýlek‘ na naší cestě obvykle nevidíme, že jediná cesta NAHORU k božství a k vesmíru vede jen cestou DOLŮ – do hlubin vidění a přijetí své obyčejnosti a nedokonalosti vlastního já – k uvědomění si své obyčejné lidskosti a lidství. JAK NAHOŘE, TAK DOLE. Váš díl života, vesmíru a Boha je uložen ve Vaší DNA, v určité kombinaci 64 archetypálních vzorců, které Váš život fraktálně propojují se vším a všemi uvnitř celého vesmíru. Proto je naše míra uvědomění si sama sebe a smyslu svých vzorců – jako mikrokosmu fungování celého vesmíru – také tím, co nás přibližuje a otevírá vesmírnému VĚDOMÍ a nejhlubším tajemstvím veškerého života od jeho počátků až k jeho konci – pokud se toto ‚vědomí‘ nebudeme snažit uchopit a domýšlet svým omezeným uvědoměním si jeho skutečné hloubky a snahou vyjádřit to vše nevyjádřitelné jen několika slovy.

„ŽIVOT JE TAKOVÝ, JAKÝ JE, A NE TAKOVÝ, JAKÝ HO CHCEME VIDĚT NEBO MÍT.“

A čím více ho jako takový dokážeme brát – když se dokážeme sladit s tím, co v nás z něho je, a jakou osudovou cestou ‚dharmy‘ nás vede, tím více se budeme cítit jeho přirozenou součástí.

Cesta k ‚LEHČÍMU POSTOJI‘ ke svému životu vede přes uvědomění si svých vlastních ‚STÍNŮ‘ – UMOŽNIT existovat svým stínovým vzorcům, PŘIJMOUT je a OBEJMOUT. Celé je to o vytváření podmínek pro to, aby se naše dary a schopnosti pak mohly začít samy od sebe vynořovat z jejich pozadí…