Jednou z věcí, se kterými se dnes běžně nepočítá, je naše lidská vnitřní proměna. Tato přehlížená věc je totiž podstatou této napjaté doby. Ne aby se napětí uvolňovalo skrze zlobu a rozjitřené emoce, jak se to přirozeně stále děje i dnes, ale jak nás uvědomění si pozadí života dovede k probuzení, oživení a povýšení našich základních lidských hodnot, které začnou lidi pohánět. To v tom jsou skryté účinky té zmíněné ‚lásky‘. Protože skutečná láska se nedá naplánovat. Dá se ale objevit a odhalit jako nepokroucená podstata všech našich archetypálních životních vzorců. Dá se jí vdechnout život v mnohem větší míře, než jsme toho plošně obvykle schopni dnes. Dnes počítáme, že naše lidská chamtivost tu bude napořád. Ale ona nebude. Změna, o kterou dnes jde, není primárně vnější změna, ale změna vnitřní. Na úrovni jednotlivců. To z nich se stanou energetické pilíře nového postoje k životu. Ne formálně jiného postoje, ale energeticky a kvalitativně. A synergicky. A to se nedá moc dokázat, ale dá se to vycítit. Dá se ucítit, jak to převáží misky vah. Ale nestačí si na to jen hrát. Snaha nefunguje. Jen autenticita a opravdovost. Máme ji zakódovanou ve svém nitru, ve své DNA. A má 64 srchetypálních podob, které v sobě všichni máme nějak namixované. Ve výsledku nám to umožní vyrovnat současnou převahu dnes majoritního logického myšlení, tlačícího nás nějak pochopit svět, abychom si dovolili tolik na svět a jeho pochopení netlačit. Abychom třeba i vycítili, že všechnomá svůj čas. Že třeba, jak o tom byla v rozhovoru řeč, že s menším množstvím investované energie dosáhneme větší hloubky. Pak si dokážeme mnohem více brát i ze všeho toho nelogického, protože takový život ze své podstaty je, a brát tyto okolnosti s nadhledem a intuicí, o které byla také zmínka. Ale tato změna nepřijde úplně automaticky. Je to o jednotlivcích, kteří si dovolí vidět život z nadhledu, a hlavně – budou vidět svou vlastní roli a odpovědnost v něm. Je to celé o tom začít vidět, že my nejsme tím, kdo tvoří svět čistě svou vůlí. My jsme jen nástrojem, který získal životní energii ke tvoření. Klíčovým nástrojem. A co máme tvořit a jak, je hlavně o tom, jakou kvalitu energie dokážeme svým slovům, myšlenkám a činům vdechnout. To proto, že začneme cítit, že život má svůj vyšší smysl, se kterým jsme jen dočasně ztratili spojení.

I když máme výročí 100 let Československa už chvíli za sebou, vícero dotazů a další okolnosti mě dovedly k zamyšlení se nad energetikou naší republiky. A i když z ní Slovensko už částečně vystoupilo, je patrné, že energetické dispozice vycházejících z data jejího zrodu nás – lidi žijící nejen v České republice – nejen nadále velmi silně ovlivňují, ale neustále v sobě nesou i lidsky velmi hlubokou výzvu. A myslím, že i poslední okolnosti a situace to jen dále potvrzují. Proto bych se teď s Vámi rád o své stručné závěry z tohoto rozboru podělil.