Kdo jsme a kam jdeme:
Solar Plexus a příchod 6. rasy
(výtah z webináře R. Rudda)
Jestli ještě nevíte, proč jste na mé stránky zabloudili, tak právě z tohoto článku, z této transmise, máte možnost se dozvědět vše nezbytné. Chcete vědět, jaký je příběh a cesta lidstva, kterého jste součástí? Tady máte vše, co je třeba vědět v té maximálně srozumitelné podobě. Jde o příběh – mimochodem velmi „čtivý“ příběh – který je plný inspirace. Jde o transmisivní příběh, který metaforicky znázorňuje směřování lidstva od jeho počátků, ale který se zároveň dotýká a promlouvá k jádru vašeho vlastního života, se kterým jste propojeni na buněčné úrovni. Proto při čtení (případně při poslechu a sledování Richardova webináře, který se pokusím vybavit titulky co nejdříve) zkuste nevěnovat pozornost jenom obsahu, ale také tomu, co na to bude říkat vaše tělo…
Tento příběh vám dává možnost si udělat představu o naší přesné pozici v ohromném vesmírném scénáři a ukazuje nám smysl mnoha pocitů a poznání, které mnozí z nás uchovávají hluboko v sobě. Něco, co nás zároveň propojuje s velkým ideálem – s naším tušením, že se vesmír vyvíjí podle jednoho velkého „plánu“. A jakmile dokážeme své životy vidět jako součást tohoto plánu, velká část životní tíhy a ztracenosti z vás může jednoduše spadnout.
Evoluce vs. Involuce
V současné době věnuje moderní věda veškerou svou pozornost levému mozku – jangovému přístupu. A to je cesta evoluce. Začíná u základů a její způsob práce tkví v posouvání se výše skrze porozumění. To je logika, cesta postupného vývoje, to je evoluce. A to je pohled, který je vlastní každé úrovni naší společnosti. Celá naše životní cesta je postavená na představě dosažení nějakého cíle, na představě růstu a snahy dostávat se stále dál. A přitom existuje i jiný pohled. Existuje i jiný způsob, jak lze nahlížet na svět. Je to jinová cesta. Prostřednictvím pravého mozku. Já tuto cestu nazývám cestou involuce. Takže místo začínání z ničeho, od nevědění, začínáte od „všeho“. Začínáte od „Pravdy“. Začínáte od konce a postupujete zpátečním směrem. Je to cesta, kterou k nám přicházeli bohové a božské bytosti.
Slyším vás, jak se ptáte: Ale jak to tak můžete udělat? Jak můžete začít od konce, když konec ještě nestal? Ale on už existuje! Jen v jiné dimenzi, která mnohým z nás ještě není dostupná. V tomto světě však už žijeme a je to přirozený směr a výsledek toho, co žijeme teď. Takže involuce začíná jako předpoklad, že vesmír je živý organismus, že všechno v něm má svůj smysl a že vše je prodchnuto vědomím. Že existuje „plán“, který to všechno spojuje. A to není jen nějaký předpoklad nebo domněnka, to je pravda, kterou můžeme cítit. Můžete to cítit, ale nemusíte. Někdo to už cítil a pak ten pocit zapomněl, někomu se to vrací, někdo to pociťuje celou dobu. Každopádně cesta involuce se začíná pravomozkovým vnímáním výsledného celku. Evoluci začínáme z materiální strany, zatímco involuci z duchovní. Nejlepší je, samozřejmě, nahlížet z obou stran. Takže ideou, skrývající se za involucí, je to, že všechno začíná duchem. Stejně jako v Bibli nebo v mýtech o stvoření světa – to všechno jsou pohledy involuce. Tento duch postupně sestupuje do formy a tím, jak do ní involučně přechází, vdechuje jí život. Poskytuje jí určitou úroveň vědomí. A tohle vlastně vyjadřuje samotný konec příběhu involuce. Veškerá hmota, včetně kamenů, skal a hornin, té nejtužší a nejhutnější hmoty, bude nakonec prodchnuta vědomím. A ty nejhutnější formy přijdou na řadu až jako poslední. Tak jestli to nejste vy…:-)
Spirála času
Z této spirálovité křivky, která reprezentuje postup času, můžeme vidět, že když po ní půjdeme od shora, půjdeme cestou Involuce, a když od spodu – od začátku té spirály (i když to není skutečný začátek), půjde o křivku Evoluce. A co je skutečně zajímavé – a tím se ještě budeme zabývat později – že čas se v rámci této křivky mění. Jinými slovy – na jedné straně je stlačený a na druhé expanduje. Z pohledu evoluce vše trvá velmi dlouho – milióny a miliardy let, zatímco z pohledu involuce je čas vnímán jako relativní v závislosti na frekvenci vědomí. Proto je z pohledu vyšší duchovní úrovně čas vnímán jako naprostá iluze. A tím, jak se budete posouvat duchovně výše, bude vám připadat, jakoby čas plynul rychleji.
Sedm kořenových („původních“) ras – sedm jemnohmotných těl
Ve starověkých indických učeních existovala řada transmisivních poznání, která zmiňovala tento příběh involuce a nazývala ho Sedmi kořenovými rasami. Kořenové rasy znamenají fáze vědomí našeho planetárního organismu. Takže Gaia se postupně inkarnuje směrem dolů do formy. Každá rasa má také své jméno a někteří z vás už tato jména asi někdy zaslechli, protože to jsou velmi osobitá jména. Já vás jen vás pro tuto chvíli poprosím, abyste se svých představ o nich na chvíli pustili. A můžete také vidět, že odpovídají sedmi jemnohmotným tělům – od monadického až po fyzické, která rovněž pocházejí ze starověkých učení.
1. kořenová rasa – Polární (Monadické tělo)
Když se podíváme na první rasu, nazývanou Polární, ta patří Monadickému tělu. Já vím, že tato slova pro vás mohou být nová a mohou znít cize, tak mě prostě jen následujte. Mimochodem – o všech těchto jemnohmotných tělech se více dočtete, když si přečtete 22. Genový klíč v mé knize, který se tím zabývá do hloubky. Plus je každé tělo rozvedeno i v Glosáři – glosáři osobního posílení (který je součástí i tohoto webu – odkaz ZDE). Takže když si je přečtete, zjistíte, že Monadické tělo reprezentuje z involučního pohledu jemnohmotné pole celistvosti a jednoty a „Boží vůli“, která ho aktivovala. To je ten impuls, který byl začátkem celé té show. To je ta síla v pozadí Velkého třesku. To je ten božský výrok: Budiž světlo! A právě tady – u první kořenové rasy – Polární rasy – se začíná náš příběh.
První kořenová rasa je o vytváření první tajemné geometrie života. Uspořádání mřížky vesmírného času, proncipů čísel a formy, jak se z nich stávají částice, krystaly, minerály, horniny. To je ta žhnoucí éra počátku Země, pohybu tektonických desek a vulkanických erupcí. Božský zážeh, oživující základy hmoty, utvářející formu naší planety a pokládající dokonce i základy živočišného života, jako jsou bakterie. To je Polární vědomí, božský zážeh, který celý příběh započal. Můžete také říct, že šlo o formování planety velkými archanděly. To jsme ale už přeskočili k involučnímu pohledu. A archanděl je slovo, které máme pro fázi, kdy duch odstoupí do vibrací. Je patrné, že tato podoba má spoustu odlišných úrovní a vrstev. Vědomí se pokřivuje do jemnohmotných entit, které pak řídí naši evoluci a involuci. Nezapomeňte – když se díváte pohledem hmoty, např. jako vědec, uvidíte hmotu, když pohledem duše, pohledem mystika, uvidíte duši. Takže pokud se ptáte, tak ano – andělé existují…
2. kořenová rasa – Hyperborejská (Átmické tělo)
Mám rád tohle slovo. Existují hromady legend kolem těchto označení. Tato fáze naší involuce náleží k Átmickému tělu z Átmické roviny. A tato úroveň koresponduje s božskou myslí – se světlem. Božská mysl je světlo. To je to, k čemu došlo, když se mraky rozestoupily. Začínají se formovat kontinenty, požáry a bouře se začínají utišovat a světlo začíná vytvářet fotosyntézu, která pro změnu vytváří tu zamýšlenou zahradu s její modrou a zelenou, s atmosférou a počasím. Boreas – hyperborejský bůh Boreas – je bůh větru. Déšť, voda, řeky, oceány a s nimi to nejdůležitější – rostliny. A znovu – jemnohmotné bytosti, dohlížející na každou fázi naší involuce. To nejsou ani skutečné bytosti, jak na ně nahlížíme. Jsou to aspekty jednotného pole, které oživuje hmotu. A znovu – můžeme jim říkat andělé – andělé živlů, andělé země – dévové, kvintesence každé rostliny, přítomnosti jejího ducha. A pokud jste velmi citliví, anebo když si vezmete nějaký halucinogen nebo tajemnou bylinu, můžete tyto bytosti vidět, můžete se s nimi setkat, uslyšíte je. A pokud se ptáte, tak ano – ony existují! To je Hyperborejská kořenová rasa.
3. kořenová rasa – Lemurská (Budhické tělo)
Posuňte se po spirále o kousek dál a dostanete se ke třetí kořenové rase, které se říká Lemurská. Ta odpovídá Budhickému tělu – božskému srdci. Involuční síla sestupuje dolů a jak tato úroveň vědomí sestoupí do formy, uvidíme první tvory vycházet z vody. Všechny legendy o Lemuřanech vždy obsahují něco z vody – ryby, obojživelníky, plazy, ptáky a savce – to jsou stvoření, která obydlují Eden. Eden – ohromující minulost, kdy byla všichna stvoření prodchnuta vědomím mnohem více, než mohou být dnes. Všichni byli součástí stejného pole, což je dnes dost odlišné. Ale to mluvím o době dávno, dávno minulé. Daleko před námi registrovanou minulostí. To bylo ještě v době, kdy kontinenty byly jedním superkontinentem, označovaným Pangea. Tedy my mu říkáme Pangea. Pěkné slovo 
. Budhická rovina je o fluorescenci – o probouzení vyzařovaným světlem. Jde o replikaci božského srdce do nesčetného množství nádherných forem a stvoření. A do tohoto „rajského“ vědomí také samozřejmě vstupují – jak je my nazýváme – Adam a Eva. Vesmírní lidé. Mnohem jemnohmotnější bytosti, než jsme dnes my. Musíme si uvědomit, že to bylo v tak vzdálené minulosti. To není něco, o čem by z té doby existovaly nějaké fosilní záznamy. V nich však nejsou žádná stvoření. Zachycují spíše určité fáze, které můžeme číst prostřednictvím hornin. Všechny bytosti té doby se vytratily. Naprosto. Ironií je, že je pro svou potřebu spalujeme – jsou uhlím, ropou, plynem… Není to ironické?
Každopádně, zrození rané formy lidské bytosti vidíme v Lemurské době a jedna taková, kterou vídám při svém kontemlování a meditacích, je mnohem krásnější a elegantnější, než to, co můžeme vídat dnes. Je totiž v dokonalé harmonii s veškerým stvořením, s duchem živočichů celého světa. Když se podíváte na ty nejstarší příběhy světa, což jsou příběhy australských Aboridžinců, které jdou v této nepřetržité orální tradici o 40 tisíc roků zpět do doby, než se Austrálie stala ostrovem, uslyšíte je vyprávět o jejich mýtickém „času snění“, ve kterém byly zvířecí a lidský duch vzájemně zaměnitelné. Byli propojením – kombinací obojího. Když nasloucháte těmto aboridžinským příběhům, k čemu tam dochází, je to, že lidé se stávají zvířaty a zvířata se stávají lidmi a vy nevíte, kdo je kdo. To byla Lemurská kořenová rasa.
4. kořenová rasa – Atlantská (Kauzální tělo – „duše“)
Tady je to zajímavé. Vy už jistě víte, o co půjde. Kauzální rovina, to je skutečně vyšší mentální rovina, úroveň vyšší intuice archetypů, obdařených tajemnými znalostmi, kde je ve vyšší mysli lidstva možné vidět nesčetné množství aspektů vědomí. Právě tady se lidstvo stává více vědomé samo sebe. Svým způsobem méně jednolité – trochu méně splývající. Dostali jsme více odpovědnosti, jestli chcete. Začali jsme si uvědomovat, že máme moc. Právě Atlanťané – o kterých jsme už všichni mnohé slyšeli, zformovali první osvícenou civilizaci. Následováním principů svaté geometrie, kterou dokázali vidět a dokázali cítit ve svém srdci, vybudovali „vozidlo“ pro vyšší vědomí, do kterého se mohlo plně inkarnovat. Cestu pro nejvnitřnější lidský fraktál – pro samotnou podstatu Božství, aby mohla sejít přímo do zahrady. A to se i stalo. Podstata Božství sešla jako kolektivní Synarchie dolů do zahrady. A v evolučním smyslu se v lidstvu v tu chvíli vyvinulo ohromné centrum uvědomění – v centru Solar Plexu. Informační centrum, skrze které mohla být kolektivní pravda okamžitě přenášena napříč celkem. …Málem jsem zapomněl říct, že jsme byli také nesmrtelní…
Synarchie – ohromné slovo ze srdce Genových klíčů. Tomuto sebeorganizačnímu principu vyšší harmonie se v této době dařilo a vyvíjel se – dokud, DOKUD – a asi nejlepší způsob, jak to popsat, je, když se zamyslíte, co se stane, když se velká řeka vlévá do oceánu. Tady se otevírá do velké delty, kde veškerý sediment zvíří tu nedotčenou čistou vodu z řeky a krásně modrá voda oceánu se stává zakalená a temná. A právě to se stalo během Atlantského období. Síly evoluce a síly involuce se setkaly na půl cesty. Formální principy začaly jejich ducha špinit. Víte, co se stalo? My tomu říkáme pád (viz. další obrázek). Pokud bychom měli tento pád nazvat jediným slovem, byla by to „Samolibost“. Šlo vlastně o podlehnutí stínovému stavu – stínové frekvenci 12. genového klíče, kterou se nechali ovládnout a stáhnout, neschopni ji přijmout, otevřít se jí a těžit z objevených schopností jejího Daru… Samolibost je, když věříte ve svou oddělenost a odlišnost. Když věříte, že můžete jednat bez toho, abyste nesli odpovědnost za své činy. Takže z původní ryzí čistoty se stala samolibost. Tím, jak vědomí opět pokračuje ve svém sestupu do formy, následný efekt, který to vyvolá je, že se evoluce v tomto bodě znovu restartuje. A aby toho nebylo dost, tento „defekt“ byl současně doprovázený sérií kataklyzmat. Můžete vidět, že to všechno bylo součástí „plánu“, jeden příběh. A tato kataklyzmata s ničivými dopady vymazala vše, ale nejvíce mysl nových forem života. A tím naprosto změnila tvář planety.
Restart
Kontinenty se postupně posouvaly od sebe, dinosauři přišli a zase odešli, a jednoho dne život přišel znovu – v naprosto novém a odlišném směru.
5. kořenová rasa – Árijská (Mentální tělo)
Tady v naší New age době existuje spousta ztřeštěných věcí a jedna, o které jsem nedávno přemýšlel, souvisí s fungováním DNA. Víte, naše moderní DNA je stejná jako starověká DNA. Je to DNA, která nás propojuje s prehistorickými vzpomínkami. Je to jediná věc, která přežila a přežívá. Pustil jsem se do kontemplování této věci a jestli máme stejnou DNA jako oni, proč byli tedy tolik odlišní? A tohle mi došlo. Některé z těch New Age předpokladů byly vlastně – možná – správné. Protože v nich se říká, že čím větší část DNA je aktivovaná (jako měli oni), tím více pramenů obsahuje. Proto podle mě – tak to cítím já podle své vyšší intuice – naše DNA byla a doposud je naším vědomím využita odlišným způsobem. A má intuice mi říká, že ta naše důvěrně známá dvojitá šroubovice v DNA, jak ji známe dnes, je vlastně svou formou omezující struktura. Protože kdykoli příroda vytváří dualitu, má to za následek zánik a rozklad. Dualistické systémy jsou „slepou“ či spíše „mrtvou“ ulicí.
To, co potřebujeme, je trojitý systém. A ten, kdo mě zná, tak ví, že miluji trojice. Trojitý systém umožňuje transcendenci. To není o nějaké mé posedlosti trojicemi. Trojice jsou prostě všude napříč veškerým tvořením. Jsou holografickým odrazem duchovního vesmíru. Každopádně – udělal jsem si malý průzkum trojitých šroubovic, jaké jsou zde možnosti, a zdá se že byly navrženy a dokonce už i vytvořeny a ty tělu umožní lokalizovat konkrétní mutativní změny v těle a to je úžasné. A přišlo se na to, že to je možný směr ke zvládnutí a zacházení s takovými věcmi, jako je rakovina, už v jejích základech. Takže kdyby tělo mělo trojitou šroubovici, a mimochodem – většina vědců, zabývajících se genetikou to pokládá za nemožné – což je zároveň důvod, proč se mi ten koncept líbí – ale kdyby to možné bylo, tělo by mělo vestavěnou schopnost vymýtit nemoci i takové, které už v těle vyrostly a vygenerovat tkáně a orgány. A to znamená, že bychom potenciálně nemuseli umírat. Minimálně ne kvůli nemocem nebo věku. Takže „pád“ s sebou přinesl smrtelnost. Je to o smrti a o ztotožnění se s formou. Pokud žijete navždy, s formou života se neidentifikujete. Takže Árijský člověk, 5. rasa, nebyl jen novým člověkem. Byl to nový dech všeho tvorstva. To byla evoluce, jak ji známe, jak ji předpokládal Darwin. A stvoření, která zde žila, byla také odlišná. Některá kousala!
Připadá mi zajímavé, že určitá stvoření v sobě uchovávají prastaré poznání, které promlouvá k šamanským liniím. Obvykle se to očekává od hmyzu a plazů, jako jsou pavouci anebo hadi, protože takováto stvoření by vlastně klidně mohla být těmi, kdo tyto dopady předchozího ‚Pádu‘ přežili, a proto mohou být i nositeli síly této paměti. A samozřejmě, to je také důvod, proč bývá had u kořenů věcí… Každopádně, moderní člověk, Árijský člověk, je spojen s mentální rovinou. Jde o mentální tělo. Vyvinuli jsme své mozky, takže náš duch může zkoumat sám sebe – mentálně, svou myslí. Dokáže zkoumat sféru hmoty prostřednictvím dualistického mozku. Zkoumáme prostřednictvím vědy, něco zkoumáme skrze náboženství. A co vy, neměli jste někdy pocit, že se zkoumání chýlí k závěru, nebo něco takového? Totiž, když zkoumáme logikou, není to nic jiného, než energie. I my nejsme nic jiného, než energie. My jsme také dokázali, že my všichni jsme „jedno“ – prostřednictvím výzkumu DNA. Jsme to samé, co všichna stvoření kolem nás. My všichni jsme jedna rodina. Máme stejnou DNA. A mentálně to dnes víme, jen to ještě necítíme. Necítíme to, protože ještě podle toho nežijeme, ještě podle toho nejednáme. Nejednáme tak, jako druh. Někteří z nás ano, ale následující stupeň je o tom to cítit – ten je o vyjádření této božské podstaty („Godman“).
Lidská podstata božství – Boží člověk
Ještě než se k tomu dostaneme, chci se zmínit o tom, co to Boží člověk je. Je to ideál, skrytý v pozadí involuce. Ačkoli v tom bylo určité bláznovství, vždycky tu existoval tento ideál dokonalého člověka. Žene nás to, ženou nás vzpomínky, které po něm zůstaly. A v paměti máme také svůj pád. Naše digitální kultury jsou tím prosáknuté v našich mýtech o stvoření – záplavy, potopy, oheň, přicházející z nebe, ať už se legendy týkají čehokoliv, vychází to vlastně z buněčné paměti, kterou v sobě všichni neseme. A samozřejmě, i rostliny jsou nositeli paměti, na což šamani také přišlii. A přišli také na to, které rostliny obsahují ty nejdůležitější transmise. Takže ideál dokonalého člověka nemůže být potlačen. Je zabudován do naší evoluční křivky. A jak duch klesá hlouběji do formy, stejně tak i hmota frekvenčně stoupá. Hmota se stává jemnější, čístější a více si vědomá duchovní reality. I proto zde vždy existovali Mistři. I v Árijském období. Tyto vzácné bytosti, které dosáhly rozkvětu, jejichž vědomí se nějakým způsobem probudilo skoro předčasně. Samozřejmě, že to nebylo předčasné, to jen prostě nešlo potlačit ideál – boží myšlenku. To je jako kdybyste se je pořád dokola – jako „basketbalové míče“ – pokoušeli udržet všechny najednou pod vodou a on vždycky jeden z nich proskočil skrze síť Maya… Takže moderní lidé jsou manifestací obrovské iluze – iluze smrti, iluze času…
Ať už hledáme cokoliv – ať jsou to peníze, ať je to zdraví, sex, láska nebo štěstí, všechno to vychází ze stejného božího impulzu. Z hledání svého zdroje. Z hledání světla. Z hledání cesty zpět. A skoro jen tohle samotné nás přivedlo až k dnešku. Dorazili jsme k červené tečce na grafu. Nacházíte se zde.
A můžete vidět, že následující rasa lidské evoluce, 6. rasa, už začala. Můžete se vidět už o trochu dále. Žijeme v jednom shonu a vstupujeme do 6. rasy. Vstupujeme do Trivijánské („trojcestné“) rasy, což je, mimochodem, mé vlastní označení, stejně jako označení 7. rasy, Pangajské, další, které pochází z ezoteriky.
Cykly, tvořené Yugami a tok těchto epoch
Podívejme se na 2. obrázek (viz. výše). Vím, že toho je na porozumění opravdu hodně a že je to úžasný příběh. Tady jsem se rozhodl udělat pauzu, abych k příběhu mohl přidat novou linii. A tato linie dá příběhu postupem času i velkou hloubku. Nazývá se to Yugový cyklus a Yugy jsou staroindickou védskou tradicí, popsanou v textech, známých jako Upanišády – jde pravděpodobně o nejstarší písemnou formu tajného vědění, která je nám v současné době dostupná. Starověké národy totiž znaly tyto velké cykly a tyto epochy kořenových ras. Takže to není nějaká nová informace. Ale jde o nový způsob syntézy – o propojení těchto informací na nové úrovni. Proto bych měl dodat, že existují hromady odborníků s nejrůznějšími názory na to, jak Yugy fungují, s kalkulacemi precese rovnodennosti, vytvářenými s pomocí astrologie, které jsou extrahovány z jejích dat, atd., atd. Ale nejsem tady kvůli výpočtům ani názorům.
Tohle je moudrost, kterou jsem pocítil ve svém bytí ve svém těle a která ke mně přišla, jak jsem se připravoval na tuto transmisi. Já osobně nepokládám za užitečné ji doplňovat přesnými daty, ale velmi dobře vím, jak moc logická mysl levého mozku potřebuje mít jistotu…:-)
Myslím si, že to je moudrost, stvořená k tomu, aby byla odemknuta na kauzální úrovni – na vyšší úrovní intuice, kterou má každá lidská bytost. Staré národy předpokládaly, že tyto čtyři velké epochy, známé jako Yugy, které nazvaly Satya, Treta, Dwapara a Kali Yuga, že každá zabírá ohromné časové období. A jak už jsem říkal, mnoho lidí se pokouší tento čas kalkulovat, ale to přitom vůbec nepotřebujeme. Co však vědět potřebujeme, je to, kde se právě nacházíme – to je klíč! V tomto obrázku můžete vidět, co jsem udělal – poskládal jsem yugy proti kořenovým rasám, aby následovaly stejnou křivku spirály času (pro přehlednost je to barevně odlišeno).
Takže první yuga se nazývá Satja Yuga a je známá jako období absolutní ctnosti – čas naprostého míru. jak se vyšší božské bytosti inkarnovaly do zemské úrovně. Můžete mimochodem vidět, jak zajímavým způsobem Yugy prostupují kořenovými rasami. Úplně do nich nezapadají a přesně s nimi nekorespondují. Na tomto grafu je toho ke kontemplování opravdu hodně. Například, když začíná Treta Yuga, tedy druhá epocha, začátek tohoto období se časově shoduje s přicházejícím pádem. Pád („fall“) můžete vidět na obrázku hned vedle. Jde o nejrannější odezvu fraktálu, takže určitém smyslu šlo o nejčasnější období pádu. Ale k tomuto nejranějšímu projevu pádu došlo na vnitřních rovinách (ještě se neprojevil navenek). Když čtete staré hindské texty, mluví se v nich o válce mezi démony a bohy během druhé yugy, takže tato mapa v sobě skrývá dalších mnoho vrstev. A jestli víte něco více o tibetském buddhismu, uvidíte všechny tyto Bardo fáze zmapované. Formace pekelné anebo nebeské říše a všech těch říší mezi nimi, jejich frekvenční pásma a rozsah jejich frekvencí… Protože ony existují…
Každopádně, 3. yuga, která je známá jako Dwapara Yuga, je epochou, během které jsme upadli v nemilost, jak už jsem popsal dříve. To je Atlantská doba, ve které se říká, že se narodil Krišna a Krišna zde představuje inkarnaci samotné božské podstaty anebo synarchie, o které jsem mluvil dříve. Ale jak se epochy změnily, Krišna – zástupce samotného božství – se vrátil do svého mystického království Vaikuntha a tak synarchie, toto vyšší kolektivní vědomí, ustoupila, když se tím vytvořil předěl mezi Ryzí čistotou a nově expandující Samolibostí. Bohové zůstali čistí, ale vzdálení, a my, samolibí lidé, jsme zůstali dole pod nimi, ponechaní se svými nástroji pro naši vlastní evoluci. My všichni známe tento příběh. Bohové jsou tam nahoře, a my tady dole. Vidíte, jak hodně toho tato úžasná mapa dokáže vysvětlit o evoluci lidského vědomí.
A ti z vás, kdo mimochodem znají Genové klíče, se mohou podívat do 12. Genového klíče, aby se dozvěděli, jak se tato evoluce lidského vědomí odehrává v životě. Je to známé jako „okruh tajemství“ a obsahuje v sobě spoustu tajemství – od Samolibosti, přes schopnost Rozlišování, až po Ryzí čistotu.
A pak přichází yuga, která může být mnoha z vás známá – Kali Yuga. Věk popírání a utrpení, domýšlivosti a samolibosti. Ta nejtemnější éra, která nás od samého počátku potkala. Minimálně tak se nám jeví. Ale podíváme-li se do této mapy, můžeme vidět, že to není tak úplně pravda, že ještě nejsme zase tak daleko, jak si myslíme. Ve skutečnosti jsme svému původu blíže, než si dokážeme představit. Takže tyto yugy, tyto ohromné epochy, tato rozsáhlá časová období nám poskytují zase jiný rámec ke kontemplování současně s dějinným příběhem kořenových ras.
6. kořenová rasa – Triviánská (Astrální tělo). „Božská troufalost“
Musíte si projít tímto příběhem od začátku, abyste viděli, jak se vyvíjel. Triviánská rasa. Teď se vrátíme zpět k hlavní linii příběhu i s tímto nově se vinoucím vláknem. 6. rasa je udivující spirituální vědomí, dosahující až dolů do astrálního těla lidstva. A astrální tělo je naše emocionální tělo, to je naše toužebná přirozená povaha. Víte, právě proto je symbolem Genových klíčů vážka. Protože vážka představuje sublimaci našeho přirozeného nastavení z vodního do vzdušného živlu působením slunečního žáru. Takže vážka je velkým symbolem 6. rasy. Vstupujeme do epochy, během které lidské bytosti nakonec zjistí, co ve skutečnosti znamená slovo „Tantra“. Tantra souvisí se sublimací touhy či sexuální podstaty do duchovní roviny. Jak už jsem řekl, chystáme se nakonec znovu pocítit svou jednotnost. Ale zároveň si musíme projít skrze určitou celkem závažnou očistu. Nižší touhy budou alchymicky obětovány v zájmu celku. A tak budeme mít následně možnost vidět marnost našeho toužení po potěšení a případně i znovu dosáhnout toho ideálu „nebe na zemi“. Mimochodem, všechno to je popsáno v 55. genovém klíči v mé knize. Pokud ji ještě nemáte, tak vám ji určitě doporučuji.
Vím, že to všechno zní fantasticky. Ale všechno to je neoddělitelnou součástí našeho příběhu. Začátek toho už můžete vidět v současném New Age a v globálním pohybu k tzv. Holismu. Triviánský člověk už přišel, triviánský člověk svou transcendencí přesahuje dosavadní formu člověka. „Tri-vian“ znamená „trojí cestu“ – transcendentální cestu mimo dualitu. Chystáme se znovu objevit své Siddhi. Chystáme se znovu objevit svou nesmrtelnost. My lidé se chytáme projít mutací. A víte, kdo za to může? Oblast našeho Solar Plexu. Vzpomeňte si, že jsem říkal, že se toto centrum plně rozvinulo během Atlantského období. To znamená, že toto centrum již je plně rozvinuté uvnitř nás. Můžete o tom přemýšlet. Je pouze vypnuté, je skryté za zdí. Tolik z nás, kdo děláme duchovní práci, to dokáže cítit. Jako takové obrovské svétlo skryté za oponou, jako ten basketbalový míč, držený násilím zeširoka pod vodou… Ale brzy opona spadne a balón vyletí vzhůru. A i když se dostane k nám všem najednou, k dispozici ji zpočátku dostanou jen někteří z nás. A jak k nám bude sestupovat synarchie, jak dojde k opětovné inkarnaci nitra lidského fraktálu, když tato opona spadne, zjeví se nám plně vybavené uvědomění Solar Plexu, které nás napojí na sjednocený zdroj. Solar Plexus se uznačuje jako Solar Plexus proto, protože svítí jako Slunce. Je to červí díra, je to bílá skulina pronikající k jádru veškerého tvoření, je to zdroj ryzího světla – světla vědomí, našeho břicha. To, k čemu dojde, bude nenadále skupinové probuzení. A vy už teď můžete vidět první raná traumata, která s jeho příchodem souvisí.
Kalki Avatar
V závěrečné fázi tohoto příběhu se podívejte znovu na graf. Můžete zahlédnout něco, co může vypadat celkem zvláštně. Jde o to, že toto poslední období, jak se inkarnuje 6. rasa, je známé jako avatarská epocha – Kalki Avatar. Kalki Avatar souvisí s příchodem podstaty lidského fraktálu – božské podstaty. Je to vidět na začátku 6. rasy, hned, jak se začíná 6. kořenová rasa. Velký mudrc minulého století, který se jmenoval Sri Yukteswar (Sriyukteswar), to on navrhnul úžasný dodatek k myšlence yugových cyklů. Řekl: „Jakmile budou yugové cykly dokončeny Kali Yugou, následně se budou odvíjet znovu v opačném pořadí v učitém fraktálním vzorci.“ To bylo třeba skutečně hlouběji prozkoumat. A já jsem vzal tento impuls jako inspiraci pro své porozumění současné době. Je to v mnohém symbolické. Trochu jako v jedné náherné Shakespearově hře, když se dostanete k samotnému ději a všechno je chaotické – nesprávní lidé se zamilovávají do nesprávných lidí, padouchům všechno vychází, ti dobří jsou mimo hru, a vy si říkáte, jak je to k čertu možné, že se to vše v posledním jednání nakonec vyřeší? A samozřejmě, ono se to vyřeší. Jak se vlákno příběhu odvíjí, vytváří ten nával porozumění, harmonie a rozřešení.
A stejně je to s námi. Ale kvůli časovým cyklům je to odlišné. Podle yugové tradice, jak se blížíte ke konci, každá yuga zesiluje utrpení, ale zkracuje čas. Takže když se dostanete do posledního cyklu – do 6. rasy, kde se nacházíme dnes, procházíme si každým ze 4 cyklů v opačném směru. Takže dnes žijeme v miniKali yuze – na temné straně, která se právě chýlí ke konci – ztěžka. Věc, která Kali yugu ovládá, je vzdálené vědomí, jak cestuje směrem od ducha. Tohle je skutečně věk materializmu. My jsme skutečně tak hluboce zakotvení ve své Maye, v iluzích materiálního světa, a i tak se objevuje zároveň i něco jiného. Protože věda se dostala do slepé uličky, protože náboženství se drobí, protože naše posedlost materiální oblastí, jako jsou peníze, dosáhla vrcholu, můžeme také vidět návrat ducha. Ale ten přichází zlehka, když dosedá na nejrůznější neobvyklá místa.
A vy můžete vidět, že se dostáváme k další křižovatce. Mezi miniKali a miniDwapara období. Ale nezapomeňte – tady se pohybují v opačném sledu. Svírající pouta Mayi se uvolňují. A podívejte se na ten původní větší cyklus. Podívejte se, co se stalo, když se Dwapara Yuga měnila v Kali Yugu. Tehdy došlo k mýtickému pádu. Doufám, že mě ještě vnímáte. Klidně si to přečtěte vícekrát. Takže my se chystáme stát takovými, jako před pádem. My se chystáme si zpětně projít skrze pád! Chystáme se dosáhnout protisměrného posunu. A moudrost Atlantské kořenové rasy – plně rozvinutý systém uvědomění Solar Plexu, to vše budeme mít znovu k dispozici. Frekvence se zvyšuje a paměť se nám vrací. Pak naše DNA zmutuje a čas, zbývající do bodu nula na vrcholu spirály, se stále zkracuje. Nevím, jak dlouho to potrvá z hlediska evolučních let, ale co teď víme, je to, že velké rané yugy znázorňovaly stovky tisíců let. Ale pak došlo k obrovskému stlačení a kondenzaci času, jakmile přišla na řadu 6. rasa. Je to téměř jakoby každá probouzející se osoba v sobě „strávila“ kousek času. A celý samotný časoprostor se smršťuje a zkracuje – zplošťuje.
Takže v miniDwapara yuze, v momentálním cyklu, který se právě začíná, toho máme hodně co na čištění. A měli bychom mít jasno, o čem to vlastně teď mluvím. Mluvím o době přicházejících Siddhi. Mluvím o období superhrdinů. Proč si myslíte, že tolik dnešních mladých lidí a většina z nás je tak posedlá superhrdiny? Proč si myslíte, že jsou jich filmová plátna a obrazovky plné? Protože my jsme jich plní… Protože se vrací zpět! Siddhi vytvářejí masové probouzení. Zrychlují vše a je lepší, když věříte v jejich existenci. Neexistuje nic, jako okamžité vyléčení nebo zázraky, schopné změnit lidské myšlení tak, jak se to hodí. Uvidíme, že jsme byli podobní těm , kdo nebyli vůbec schopni akceptovat těch pár bytostí, které vstoupily na tuto frekvenci. Už jsme zapomněli na legendy, už na tyto věci nevěříme. Kromě některých z nás, kdo věří. My si to pamatujeme. My žijeme v magickém světě, osídleném bytostmi, které chtějí spolupracovat – s námi a naším prostřednictvím. To jediné, co je třeba, je otevřít se těmto frekvencím a ony se vrátí zpět a budou tady pracovat a zůstávat s námi.
7. kořenová rasa – Pangájská
(už tam málem jsme )
Jste připraveni na finále? Finále bude neobvyklé. Až nakonec získáme to „nebe na zemi“, víte, jak dlouho potrvá? Jen moment. Kratičkou chvilku. Stačí, aby trval jen chvilku. Nekonečno bude nalezeno v mžiku. To je planetární nanebevzetí. To když se všechny větve evoluční pěny sejdou v hluboké harmonii – v pangájské rase, jako jediné rodině. To když duch naprosto prostoupí fyzickou rovinu a tělo lidstva už déle nemůže zůstat v nynější formě. Tak to je synarchie – vše v dokonalé harmonii. A tady, samozřejmě, musí dojít k nějakému překvapení. Tady musí být pokračování, tady musí být nějaká trojice – něco třetího. Takže to se ocitneme znovuzrozeni – na začátku jiné, vyšší evoluce. V ještě mnohem větším ‚těle‘, než si vůbec dokážeme představit. Ale to už je jiný příběh pro jinou dobu…